Aditivní látky

4/12/2019

Konečně jsem si našla chvilku času na vydání dalšího článku, tentokrát na téma aditivních látek, především kyseliny benzoové a kyseliny sorbové a jejich solí. Tomuto tématu jsem se věnovala ve své semestrální práci a myslím si, že jde o velice zajímavé a poučné informace o které by bylo fajn se podělit, protože jsou aditiva v dnešní době hojně využívány v průmyslově zpracovaných potravinách. Kyselina sorbová a kyselina benzoová patří do skupiny tzv. potravinových aditiv. Potravinová aditiva, neboli přídatné látky jsou v dnešní době hojně využívány v potravinářském průmyslu za účelem zatraktivnění původních vlastností, tj. zlepšení barvy, chuti, textury, prodloužení trvanlivosti aj. Mohou však být i jejich přirozenou součástí (např. v borůvkách, brusinkách). Obecné mínění, že všechna „éčka“ vyskytující se v potravinách jsou pro náš organismus škodlivá, je mylné. Mnoho látek ze skupiny konzervantů plní v potravinách velmi důležité a nenahraditelné funkce bez toho, aniž by při tom nějak ovlivnily zdraví člověka. Důležité je především jejich působení proti růstu patogenních organismů, které mohou způsobit řadu onemocnění. Látky, které jsou záměrně přidávané do potravin musí splňovat veškeré zdravotnické požadavky. Zjišťuje se u nich např. karcinogenita, mutagenita, nebo chronická toxicita. Výhodou používání aditivních látek jsou bezesporu v řadě případů toxikologicky bezpečnější a výživově hodnotnější potraviny. Mezi další výhody mohou patřit již zmíněné vlastnosti jako je lepší chuť, barva, textura, či prodloužení trvanlivosti. S měnícím se životním stylem a „uspěchanou“ dobou roste spotřeba hotových jídel, což má za následek zvýšení příjmu chemických látek, které mohou překročit akceptovatelnou denní dávku. Kyselina benzoová (E210) je velmi málo rozpustná ve vodě, tudíž se pro konzervaci využívá spíše lépe rozpustné soli - benzoanu sodného. Používá se zj. v kyselých výrobcích, dále v čokoládě, pečivu, ovocných nápojích, džemech. Také se používá jako desinfekční prostředek obsažený v ústních vodách, parfémech a čistících přípravcích pleti. U citlivých osob může nadměrná konzumace vyvolat podráždění kůže, alergickou reakci, či hyperaktivitu. Důkazy o škodlivosti nejsou považovány za relevantní, proto je látka v celé EU povolena. V USA je látka označena jako GRAS (generally recognized as safe) – tzn. že je považována za látku bezpečnou. Naopak česká firma zabývající se chemickými látkami lach:ner uvádí ve svých bezpečnostních listech z roku 2006, že jde o látku zdraví škodlivou při požití. Názory ohledně škodlivosti jsou tedy rozporuplné. Kyselina sorbová je lépe snášena než-li kyselina benzoová. Opět se využívá častěji solí sorbanů. Stejně jako benzoan sodný jsou tyto látky více účinné v kyselých potravinách než v neutrálních.Významný inhibiční účinek má kyselina sorbová na plísně. Další předností kyseliny sorbové a sorbanu draselného oproti propionovým a benzoovým solím je to, že v produktech nezanechávají zbytkovou pachuť. Sorban draselný je nejvhodnější ochranná látka v pekařských výrobcích. Dále se přidává do nápojů, kečupů, majonéz, sladkostí a nakládané zeleniny. Důležité je dbát na její množství v potravinách, které nesmí přesáhnout nejvyšší povolenou hodnotu. Aditivní látky jsou často považovány za "strašáky", avšak situace je stejná jako např. u soli, či cukru. Záleží především na množství. Samozřejmě je vždy lepší upřednostnit lokální sezónní suroviny, před průmyslově zpracovanými.


You Might Also Like

0 komentářů

Pravidelní čtenáři