Porucha příjmu potravy

3/04/2018


Přijde mi, že dnes má s poruchou příjmu potravy zkušenost již každá druhá dívka, což je podmíněno dobou ve které žijeme. Okolo nás všelijaké ideály jak by krása měla, či neměla vypadat. Na sociálních sítích jsme zahlceni fotkami hubených modelek, často retušovaných, což málokomu dochází a podněcuje nás to akorát tak k tomu cítit se méněcenně. Ano, i modelky mají celulitidu a strie. Toto je téma o kterém by se mělo mluvit veřejně, nestydět se za to a nebát se požádat o pomoc. Moje problémy s jídlem začaly kolem 14 roku, kdy jsem se začala porovnávat s ostatními holkami a připadala si o proti nim tlustá, ošklivá a nezajímavá. Zajídala jsem stres a následně se trestala hladověním a dávením v záchodové míse. Byl to začarovaný kruh ze kterého se nešlo dostat ven. Ovládne to celou vaši mysl a celé dny nepřemýšlíte nad ničím jiným. Naštěstí to u mě nešlo do extrémů, dokázala jsem se ovládat a moje minimální váha byla kolem 52 a v "přejídacím období" až 59. Je to především psychická záležitost ze které se můžete léčit několik měsíců ale i desítek let. Já s věkem zmoudřela a začalo mi docházet, že celý život nechci propadnout neustálému počítání si kalorií, nesmyslnému odepírání si tuků a sladkého. Když se na to dívám zpětně, dochází mi, že vyvinutější postava zejména u holek je kolem 12-16 roku úplně běžná. Tělo je ve vývinu, rostou prsa, zadek, boky a je to úplně normální. Každý přece chceme žít život naplno, tak proč si jej kazit něčím tak absurdním jako je honění se za perfektní postavou? Jídlo má být potěšením, radostí a ne utrpením. Každý si musí přijít sám na to, že vzhled naší postavy nehraje v životě podstatnou roli. Avšak samozřejmě nechci podporovat obézní lidi, obezita je stejně závažná jako anorexie, ale o té zase někdy jindy. Chci jen vším tím říct, abyste se nesnažili být dokonalí jen kvůli svému okolí. Mějte se rádi i přes své nedokonalosti, protože právě ty vás dělají výjimečnými.

You Might Also Like

0 komentářů

Pravidelní čtenáři