Jsem 100% vegan?

6/20/2017

Možná Vás zklamu, ale nejsem a nebudu. Cca první tři měsíce na rostlinné stravě jsem jedla domácí vajíčka. Ne, tak jak si asi mnoho z Vás představí, že si ho uvařím, oloupu a sním, ale tak, že jsem si ho přidala do palačinky, lívanců, polévky atd. Samozřejmě jsem nikdy jsem nepodporovala ty kupovaná v obchodě, která pochází z klecových chovů. Pak jsem si řekla, že ani ta domácí k životu nepotřebuji a obejdu se bez nich. Asi ke konci roku jsem si dala jeden obyčejný bílý jogurt s jahodami. Čistě z experimentu jsem chtěla zjistit, jak se po něm budu cítit a zda-li mi bude chutnat, nebo dokonce i chybět. Špatně mi tehdy nebylo, ale znovu bych si ho už nedala. Po té dlouhé době mi najednou připadal příliš sladký a hrozně moc smetanový. A s radostí jsem se vrátila ke svým oblíbeným Sojade. Cca 2x-3x za měsíc jezdím ke své babi. Oběd si vždy nosím svůj, ale vždycky něco sladkého předem upeče. Kdyby šlo o někoho cizího, tak bych odmítla, ale babičce to udělat nemůžu, když vím jak jí na tom záleží. Ze slušnosti tedy vždy kousek ochutnám. Hrozně si cením toho, když pro mě někdo něco uvaří, upeče, nebo koupí. V tomto ohledu musím poděkovat především mojí mamince. Ale občas se i stane, že se přehlédne a koupí mi nějakou vege náhražku, kde jsou kupříkladu bílky. Bylo by hloupé vyhodit to a nedej bože jí za to třeba vynadat. Strava přece není tou největší prioritou v životě. Je mi jedno, jestli mě někdo bude odsuzovat a psát mi, že nejsem vegan nebo podobné věci. Upřímně jsem Vám řekla svůj názor a ráda si přečtu i ten váš. 
S láskou ke všem živým bytostem,
Andrejka.


You Might Also Like

0 komentářů

Pravidelní čtenáři