Můj víkend

5/16/2017

Konečně mám do září od školy a učení klid, můžu psát na blog, chodit ven, sportovat a spooustu dalších věcí! Dlouho jsem nepsala nic o sobě, tak jsem se rozhodla že napíšu moje zážitky z posledního víkendu, a že jich bylo. Třeba někoho z vás budu inspirovat a zkusíte něco podobného. 😊


V sobotu jsem s mým nejlepším vegan kamarádem Sašou (mimochodem pravidelným čtenářem mého blogu) vyrazila na turistický pochod. Byl to jak můj, tak Sašovo první pochod a hned jsme si naložili tu největší možnou vzdálenost - 32 km. Počasí bylo krásné, trasa vedla z Rokycan přes vesnice až na kopec Trhoň, poté pokračovala přes vrchol Žďár až na rozhlednu Kotel. Náš orientační smysl není příliš dobrý, a tak se párkrát stalo, že jsme z cesty sešli a místo lesa šli po hlavní silnici. 😃 Asi v půli cesty začal zničeho nic obrovský slejvák a my se neměli kam schovat. Rychle jsme se tedy rozhodli, že se schováme na blízký hřbitov. Asi hodinu jsme se zde ukrývali a déšť pořád neustával. Nakonec nás zachránil můj taťka, který pro nás přijel, u nás doma jsme se převlékli do suchého, vypili čaj a dál pokračovali v cestě. Počasí se umoudřilo a my úspěšně zdolali i Rozhlednu Kotel, kde bylo kontrolní místo. Po zpáteční cestě do Rokycan jsme opět trochu bloudili, ale do cíle úspěšně dorazili. Byl to skvělý výlet a tenhle pochod určitě nebyl můj poslední. 😊



V neděli se taktéž ve stejném městě - Rokycanech, pořádal 1. Charitativní běh od M&M Company. Startovné ve výši 100 Kč putovalo na dětské ortopedické oddělení FN Plzeň.
Běžec nejsem příliš velký, občas si jdu zaběhat, nanejvýš 5-7 km.. Registrovala jsem se tedy na 5 km trasu. V 9 ráno jsme se sešli s kamarádem Filipem na fotbalovém stadionu, odkud se mělo vybíhat. U registračního stánku, kde jsme se měli vyzvedávat čísla nás s kamarádem organizátoři přesvědčili, abychom zkusili ten 10 km běh, že je zde lepší trasa a že to v pohodě zvládneme. Ze začátku jsem se bála, ale nakonec řekla proč to nezkusit? A registrovala se na 10 km běh. Před během jsme se všichni účastníci, kterých mimochodem bylo přes 100 dali krátkou rozcvičku a šli na to. Atmosféra byla skvělá, počasí nám přálo. Krajina byla nádherná a v půlce na nás dokonce čekalo i občerstvení. Sice na pár místech byly obrovské louže, ale to ničemu nebránilo. V cíli jsme dostali mimo úžasného pocitu i medaili a ženy krásné růže. Doporučuji všem zúčastnit se něčeho podobného, nejen že pomůžete ostatním, ale uděláte něco i pro sebe.




You Might Also Like

0 komentářů

Pravidelní čtenáři