Jogurty - který vybrat?

10/11/2019

Supermarkety nás zahlcují jogurty na 100 způsobů, jak je odlišit a vybrat si ten správný? Mysleli jste si, že řecký jogurt a jogurt řeckého typu, jsou úplně to samé? Pak Vás vyvedu z omylu.
Pro výrobu řeckého jogurtu jsou nutné speciální "jogurtárny", které se liší od těch klasických. Na rozdíl od toho klasického jogurtu zde dochází k separaci syrovátky. Konzistencí je hustší, je velice bohatý na bílkoviny a využívá se k výrobě např. tzatziky. V Řecku se vyrábí především z ovčího mléka, avšak nyní je zj. v průmyslových výrobách používané imléko kravské.
Oproti tomu jogurty řeckého typu lze vyrábět v klasických "jogurtárnách", kde se vyrábí i ostatní jogurty, nevyužívá se k výrobě speciálních technik a k separaci syrovátky nedochází. Takovýto jogurt je tekutější a nelze z něj připravit řecké pochoutky, jako jsou tradiční dezerty a již zmíněné tzatziky.
Změna vyhlášky? Řecko vzneslo nesouhlas s prodejem pod názvem "řecký jogurt a jogurt řeckého typu". Produkty na území ČR jsou vyráběny z menšího množství mléka a jsou doplněny sušenou bílkovinou, což se řekům nelíbí. V obchodě je nyní (od září 2019) poznáte dle řeckých nápisů, či staveb. Pokud chcete poznat kvalitní od nekvalitního, vždy čtěte složení! Kvalitní poznáte podle toho, že je v obsahu uvedeno pouze mléko, smetana a jogurtové kultury.
Skyr, který se konzistencí blíží jogurtu řeckého typu pochází z Islandu a výroba je více než 1000 let stará. K nám do Česka prorazily na trh až v roce 2016. Vyznačuje se vysokým obsahem bílkovin (12%) a nízkým obsahem tuku (0,1-1%). Neochucený skyr je tedy díky nutričním vlastnostem velice vhodný do redukčních diet.
Bílé jogurty jsou tou nejvhodnější volbou - jsou zdrojem vápníku, bílkoviny a živých kultur. Navíc nesmí obsahovat žádná aditiva a přídatné látky. Naopak se snažte vyhnout ochuceným jogurtům, které jsou přeslazované a obsahují až 16% cukru. Takové zajista nejsou vhodné pro každodenní konzumaci.
Smetanové jogurty vlivem velkého množství živočišného tuku a mastných kyselin obsahují méně vápníku a doporučit je ke každodenní konzumaci také nelze.

Zdraví

Vláknina

9/03/2019

Dle mého názoru je vláknina jednou z nejdůležitějších a nejvíce opomíjených složek potravy. Nedostatečný příjem vlákniny může mít za následek trávicí potíže, nebo může být jedním z faktorů příčiny obezity, cukrovky a dalších civilizačních chorob. Průměrná spotřeba vlákniny činí 10-15g/osobu na den, avšak doporučená denní dávka je 30g. Důvodem nedostatečného příjmu vlákniny je především konzumace bílého pečiva a nadměrná konzumace živočišných výrobků před luštěninami a zeleninou. Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina nacházející se především v luštěninách, lnu, ovsi, jablkách, banánech, mrkvi, brokolici,.. na sebe váže vodu, což vede k většímu pocitu nasycení. Zároveň slouží jako živina mikrobiální flóry v trávicím traktu, jako tzv. prebiotikum. Nerozpustná vláknina ve formě celozrnných potravin, otrub, ořechů, semen, či slupek některých druhů ovoce a rajčat působí příznivě v tlustém střevě, kde naředí odpadní látky, které následně snadněji opouští trávicí trakt a snižují riziko zácpy. Benefity vlákniny jsou tedy následující: jak již bylo zmíněno, vede k většímu nasycení, dále snižuje hladinu cholesterolu, působí jako "kartáč" střev, váže na sebe nežádoucí látky, podporuje střevní mikrobiotu, zpomaluje trávení tuků a sacharidů, což je žádoucí u cukrovkářů. Mezi nejvýznamější zdroje vlákniny patří knackebrot (15-20g vlákniny/100g), otruby (15g), celozrnné pečivo (7g), rýže (5g), těstoviny (7g), luštěniny (15g), ovoce (3g), zelenina (2g). Při příjmu vlákniny je taktéž důležitý pitný režim. Zvyšování příjmu vlákniny by mělo být postupné. Na dostatečný příjem vlákniny by si měli dávat pozor především celiaci, cukrovkáři a mimo jiné i příznivci low carb stravy, kde je zdrojů sacharidů velice málo. 

Zdraví

Pravda o rostlinných bílkovinách

8/08/2019


Často se setkávám (především na internetu) s různými mýty ohledně rostlinných bílkovin ve stravě vegetariánů a veganů. Zejména na facebooku jsem již nespočetněkrát viděla tabulkové porovnání množství bílkovin např. u kuřecího masa (22g) s čočkou (27g), jsou však rostlinné bílkoviny plnohodnotné? Každý určitě ví, že se bílkoviny skládají z aminokyselin, to je všeobecný fakt. Také je všeobecným faktem to, že 9 aminokyselin je pro náš organismus nezbytných, protože si je tělo neumí vytvořit samo a je odkázané na příjem z potravy. Mezi těchto 9 aminokyselin patří: histidin, leucin, isoleucin, valin, methionin, lysin, tryptofan, arginin, threonin a fenylalanin. Aby se bílkovina dala považovat za plnohodnotnou, musí dosahovat dostatečné množství esenciálních aminokyselin. Rostlinné bílkoviny bohužel ale na rozdíl od živočišných bílkovin vždy obsahují tzv. limitující aminokyselinu, která je v dané surovině obsažena nejméně a znehodnocuje tak využitelnost ostatních aminokyselin. Např. u obilovin je limitující amk lysin, u kukuřice tryptofan a u luštěnin zase methionin. Vhodnou kombinací se však dá docílit mnohem větší využitelnosti, což by si měli zapamatovat především ti, kteří jsou pouze na rostlinné stravě. Každá bílkovina má svojí tzv. biologickou hodnotu, která značí využitelnost bílkoviny v těle. Nejvyšší využitelnost má vejce a syrovátkový protein (cca 100). Poté se využitelnost zmenšuje - vepřové maso (85), hovězí a drůbeží maso (80), mléko (72), sója (81), brambory (76), rýže (66), fazole (72), žitná mouka (78),..
Biologickou hodnotu lze zvýšit (jak jsem již zmiňovala) vhodnou kombinací. Mezi nejvíce prospěšnou kombinaci patří vejce +  brambory (BH 136), mléko + pšeničná mouka (BH 125), vejce + sója (BH 124), mléko + brambory (BH 114), vejce + kukuřice (BH 114) a poslední hodnota především pro vegany - fazole + kukuřice (BH 99). Závěrem bych chtěla říci, že není důležité hledět pouze kolik g bílkovin daná surovina obsahuje na 100g, ale i jaké využitelnosti dosahuje. 

Cestování

Výlet do horního Rakouska

7/26/2019



Vrátila jsem se z první dovči a ještě něž odjedu na tu další, rozhodla jsem se s Vámi podělit o tipy na zajímavá místa v horním Rakousku, kde jsem nyní byla. Ubytovaní jsme byli v malé obci Gosau, kterou pro ubytování můžeme jen doporučit. Narozdíl od ostatních okolních měst není vůbec přeplněna turisty (alespoň ne v letních měsících), příroda je tu nádherná a od turistických cílů není daleko. Ubytováni jsme byli v rodinném penzionu Gästehaus Posch, který můžeme doporučit všem, kteří nejsou nároční na ubytování. Penzion byl čistý, paní majitelka byla velice příjemná, v ceně ubytování byla i snídaně a nejlepší na tom všem byl nádherný výhled na hory z balkonu. Nyní už k samotným tipům na výlety. V okolí je spousta krásných jezer. Mezi ně patří například Traunsee, 3. největší rakouské jezero Attersee, Wolfgangsee, nebo Hallstätter see u kterého leží i obec v solné komoře -  Hallstatt, která je turisty velice vyhledávanou a patří i k samotnmu dědictví UNESCO. Pár minut od Hallstattu se nachází i druhý nejvyšší vrchol severních Alp - Hoher Dachstein (2995m n. m.),  ke kterému vede samozřejmě i lanovka. Na samotném vrcholu je hned několik turistických cílů - ať už vyhlídka "5 prstů", visutý most, nebo mamutí jeskyně. Cena za zpáteční jízdu lanovkou včetně návštěvy všech atrakcí na vrcholu vyjde cca na 48 eur, což je opravdu hodně, navíc musíte mít lanovku dopředu rezervovanou přes internet. Protože jsme pojali náš výlet více low-costově, rozhodli jsme že nahoru nepojedeme a prošli jsme si okolí pod lanovkou, čehož nelituji, protože turistů zde bylo i ve večerních hodinách spousta a to není zrovna šálek mého čaje. Za jeden z nejhezčích výletů považuji jezero Gosausee, které se nacházelo pár minut jízdy od našeho penzionu. Patří mezi turisticky klidnější, je nádherně azurové a na březích jezera si můžete pohladit i krávy. Rakouskou přírodu mám moc ráda a doporučuji moc vám všem k výletu. Je o mnoho příjemnější dýchat horský vzduch, než se mačkat na přelidněných plážích.

Zdraví

Klasická sůl vs. Himalájská sůl

7/18/2019

V poslední době je hodně diskutovaným tématem sůl. Vyplatí se vůbec kupovat předraženou sůl himalájskou, která je narozdíl od té klasické mořské obohacená o 84 minerálů, jak v popisu zmiňuje jeden nejmenovaný eshop? Nedávné výzkumy Časopisu dTest a pořadu Adost ukázaly, že se soli od sebe nijak zvlášť zásadně neliší. Prodejci himalájské soli vyzdvihující prospěšnost minerálních látek však již neuvádí, že aby se potravina dala považovat za zdroj minerální látky musí obsahovat nejméně 15% doporučené denní dávky, což tato "obohacená" sůl zdaleka nepředstavuje. Jako další nevýhodu himalájské soli vidím v tom, že není jodidovaná jako klasická kuchyňská sůl. Lidé dříve trpěli nedostatečným příjmem jódu, což se vyřešilo takovým způsobem, že se začal přidávat do soli. Pokud jste veganem a nepřijímáte dostatečné množství jódu např. z řas a navíc používáte himalájskou sůl, je možné že se brzy projeví deficit. Zásadní roli hraje také cena. Na eshopu jsem si vyhledala aktuální ceny jednotlivých solí, za tu klasickou zaplatíte 39,80/kg a u té himaljské je to 99,80/kg. Je jasné, že si prodejce přiráží za dovoz z Pákistánu, kde se těží, avšak v tom stále vidím pouze a jen vidinu zisku nalákat lidi na něco, co za to nestojí. Nehledě na to, že při koupi suroviny z dovozu zvyšujete uhlíkovou stopu. Ať už používáte sůl alpskou, či himalájskou, vězte, že nadměrná konzumace soli vede ke zdravotním problémům, doporučený denní příjem by měl být do 5g/den.

Zdraví

Jaká je pravda o smoothies?

7/06/2019

Po náročném, ale úspěšně dokončeném prvním ročníku na VŠ mám konečně zase čas na psaní. Dnes bych Vám chtěla sdělit pravdu o smoothies (fresh ovocných nápojích atd.), jsou opravdu tak zdravá, jak si lidé myslí? I na praxi v nemocni jsem se často setkávala s obézními lidmi, kteří mají problém s tím, že jim váha nejde dolů, i když vynechávají smažené, preferují ovoce a zeleninu atd. Skrytým problémem bylo to, že si dávali 2x denně svačinu formou ovocných smoothieček. Průměrné smoothie totiž obsahuje až 0,5 kg ovoce, které nejen že má spoustu cukru, ale je i vysoce kalorické. Do smoothie lidé nacpou o dost větší množství ovoce, než by reálně dokázali za den sníst. Osobně preferuji sníst ovoce vcelku, kdy do sebe jednak dostanete více živin, druhak žvýkání dodává informace signály o příjmu potravy, tudíž i déle zasytí, než strava tekutá. Ovoce a zelenina vcelku mimo to obsahuje i více vlákniny. I já si dříve často dělala smoothies s tím, že jsou kdovíjak zdravá. Naházela jsem do nich dva banány, hrst jahod, malin, borůvek, zalila mlékem a navrch osladila sirupem. Anebo jsem si v obchodech kupovala již hotová smoothiečka v pet lahvičkách, která jsou snad ještě horší možností. Klasická ovo/zele šťáva, kterou si vymačkáte v lednici příliš dlouho nevydrží a je tomu i tak u supermarketových smoothies, proto se do nich musí přidávat konzervační látky, aby déle vydržely. Navíc většina vitamínů se ztratí vlivem rozkladu světlem, či teplem při převozu. Hlavní důvod proč si je již nekupovat byl u mě ale jiný, a tím je zbytečný plast. Moje rada zní - pokud se chcete vyvarovat velkému příjmu energie a rychlých cukrů, buďto si smoothiečka dělejte pouze jednou za čas a s množstvím ovoce, které byste najednou reálně snědli, v lepším případě kombinujte se zeleninou, nebo vůbec a snězte suroviny vcelku, uděláte tak pro vaše tělo nejlépe.


Zdraví

Rozdíl mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem

5/21/2019

Prakticky denně se na internetu můžete setkat s označením výživového poradce, což dnes vykonává jako profesi opravdu kdekdo. Avšak je takovýto člověk dostaečně kvalifikovaný, aby mohl radit ohledně stravy? Za mě určitě ne. Výživovým poradcem (ozn. nutritionist) se může stát dle současné legislativy každý, ať už je to někdo se základním vzděláním, vyučením v úplně jiném oboru, či vysokoškolsky vzdělaný člověk, který absolvuje výživový kurz. Kurzy bývají jednodenní, víkenové, týdenní, měsíční, půlroční, je jich celá řada, každopádně se do žádného takového kurzu nejde shrnout vše důležité co by měl někdo, kdo radí s výživou znát. Stále častěji se k výživovým poradcům řadí i food bloggeři, či influenceři, který mají opět pouze jenom kurz a za jídelíček, nebo konzultace si účtují několikrát více, než vysokoškolsky vzdělaní nutriční terapeuti.
Nutriční terapeut/specialista (ozn. registered dietitian) je jak jsem již zmínila, vysokoškolsky vzdělaný bakalář, magistr, inženýr nebo diplomovaný specialista, který 3-5 let studoval klinickou výživu a s ní i spojené lékařské obory. Na rozdíl od kurzů se zde člověk dozví, jak funguje lidský metabolismus, fyziologické a chemické procesy s ním spojené. Nutriční většinou pracují v nemocnicích, nebo soukromých poradnách a měli by být schopni poradit pacietům i s jakýmkoliv onemocněním např. diabetes, divertikuly, celiakie aj., zde by mohly být naopak rady výživových "odborníků" velice nebezpečné. Pokud tedy potřebujete se stravou poradit, myslete na svoje zdraví, obraťte se na odborníky a nevyhazujte zbytečně peníze.

Pravidelní čtenáři