Zdraví

Pravda o rostlinných bílkovinách

8/08/2019


Často se setkávám (především na internetu) s různými mýty ohledně rostlinných bílkovin ve stravě vegetariánů a veganů. Zejména na facebooku jsem již nespočetněkrát viděla tabulkové porovnání množství bílkovin např. u kuřecího masa (22g) s čočkou (27g), jsou však rostlinné bílkoviny plnohodnotné? Každý určitě ví, že se bílkoviny skládají z aminokyselin, to je všeobecný fakt. Také je všeobecným faktem to, že 9 aminokyselin je pro náš organismus nezbytných, protože si je tělo neumí vytvořit samo a je odkázané na příjem z potravy. Mezi těchto 9 aminokyselin patří: histidin, leucin, isoleucin, valin, methionin, lysin, tryptofan, arginin, threonin a fenylalanin. Aby se bílkovina dala považovat za plnohodnotnou, musí dosahovat dostatečné množství esenciálních aminokyselin. Rostlinné bílkoviny bohužel ale na rozdíl od živočišných bílkovin vždy obsahují tzv. limitující aminokyselinu, která je v dané surovině obsažena nejméně a znehodnocuje tak využitelnost ostatních aminokyselin. Např. u obilovin je limitující amk lysin, u kukuřice tryptofan a u luštěnin zase methionin. Vhodnou kombinací se však dá docílit mnohem větší využitelnosti, což by si měli zapamatovat především ti, kteří jsou pouze na rostlinné stravě. Každá bílkovina má svojí tzv. biologickou hodnotu, která značí využitelnost bílkoviny v těle. Nejvyšší využitelnost má vejce a syrovátkový protein (cca 100). Poté se využitelnost zmenšuje - vepřové maso (85), hovězí a drůbeží maso (80), mléko (72), sója (81), brambory (76), rýže (66), fazole (72), žitná mouka (78),..
Biologickou hodnotu lze zvýšit (jak jsem již zmiňovala) vhodnou kombinací. Mezi nejvíce prospěšnou kombinaci patří vejce +  brambory (BH 136), mléko + pšeničná mouka (BH 125), vejce + sója (BH 124), mléko + brambory (BH 114), vejce + kukuřice (BH 114) a poslední hodnota především pro vegany - fazole + kukuřice (BH 99). Závěrem bych chtěla říci, že není důležité hledět pouze kolik g bílkovin daná surovina obsahuje na 100g, ale i jaké využitelnosti dosahuje. 

Cestování

Výlet do horního Rakouska

7/26/2019



Vrátila jsem se z první dovči a ještě něž odjedu na tu další, rozhodla jsem se s Vámi podělit o tipy na zajímavá místa v horním Rakousku, kde jsem nyní byla. Ubytovaní jsme byli v malé obci Gosau, kterou pro ubytování můžeme jen doporučit. Narozdíl od ostatních okolních měst není vůbec přeplněna turisty (alespoň ne v letních měsících), příroda je tu nádherná a od turistických cílů není daleko. Ubytováni jsme byli v rodinném penzionu Gästehaus Posch, který můžeme doporučit všem, kteří nejsou nároční na ubytování. Penzion byl čistý, paní majitelka byla velice příjemná, v ceně ubytování byla i snídaně a nejlepší na tom všem byl nádherný výhled na hory z balkonu. Nyní už k samotným tipům na výlety. V okolí je spousta krásných jezer. Mezi ně patří například Traunsee, 3. největší rakouské jezero Attersee, Wolfgangsee, nebo Hallstätter see u kterého leží i obec v solné komoře -  Hallstatt, která je turisty velice vyhledávanou a patří i k samotnmu dědictví UNESCO. Pár minut od Hallstattu se nachází i druhý nejvyšší vrchol severních Alp - Hoher Dachstein (2995m n. m.),  ke kterému vede samozřejmě i lanovka. Na samotném vrcholu je hned několik turistických cílů - ať už vyhlídka "5 prstů", visutý most, nebo mamutí jeskyně. Cena za zpáteční jízdu lanovkou včetně návštěvy všech atrakcí na vrcholu vyjde cca na 48 eur, což je opravdu hodně, navíc musíte mít lanovku dopředu rezervovanou přes internet. Protože jsme pojali náš výlet více low-costově, rozhodli jsme že nahoru nepojedeme a prošli jsme si okolí pod lanovkou, čehož nelituji, protože turistů zde bylo i ve večerních hodinách spousta a to není zrovna šálek mého čaje. Za jeden z nejhezčích výletů považuji jezero Gosausee, které se nacházelo pár minut jízdy od našeho penzionu. Patří mezi turisticky klidnější, je nádherně azurové a na březích jezera si můžete pohladit i krávy. Rakouskou přírodu mám moc ráda a doporučuji moc vám všem k výletu. Je o mnoho příjemnější dýchat horský vzduch, než se mačkat na přelidněných plážích.

Zdraví

Klasická sůl vs. Himalájská sůl

7/18/2019

V poslední době je hodně diskutovaným tématem sůl. Vyplatí se vůbec kupovat předraženou sůl himalájskou, která je narozdíl od té klasické mořské obohacená o 84 minerálů, jak v popisu zmiňuje jeden nejmenovaný eshop? Nedávné výzkumy Časopisu dTest a pořadu Adost ukázaly, že se soli od sebe nijak zvlášť zásadně neliší. Prodejci himalájské soli vyzdvihující prospěšnost minerálních látek však již neuvádí, že aby se potravina dala považovat za zdroj minerální látky musí obsahovat nejméně 15% doporučené denní dávky, což tato "obohacená" sůl zdaleka nepředstavuje. Jako další nevýhodu himalájské soli vidím v tom, že není jodidovaná jako klasická kuchyňská sůl. Lidé dříve trpěli nedostatečným příjmem jódu, což se vyřešilo takovým způsobem, že se začal přidávat do soli. Pokud jste veganem a nepřijímáte dostatečné množství jódu např. z řas a navíc používáte himalájskou sůl, je možné že se brzy projeví deficit. Zásadní roli hraje také cena. Na eshopu jsem si vyhledala aktuální ceny jednotlivých solí, za tu klasickou zaplatíte 39,80/kg a u té himaljské je to 99,80/kg. Je jasné, že si prodejce přiráží za dovoz z Pákistánu, kde se těží, avšak v tom stále vidím pouze a jen vidinu zisku nalákat lidi na něco, co za to nestojí. Nehledě na to, že při koupi suroviny z dovozu zvyšujete uhlíkovou stopu. Ať už používáte sůl alpskou, či himalájskou, vězte, že nadměrná konzumace soli vede ke zdravotním problémům, doporučený denní příjem by měl být do 5g/den.

Zdraví

Jaká je pravda o smoothies?

7/06/2019

Po náročném, ale úspěšně dokončeném prvním ročníku na VŠ mám konečně zase čas na psaní. Dnes bych Vám chtěla sdělit pravdu o smoothies (fresh ovocných nápojích atd.), jsou opravdu tak zdravá, jak si lidé myslí? I na praxi v nemocni jsem se často setkávala s obézními lidmi, kteří mají problém s tím, že jim váha nejde dolů, i když vynechávají smažené, preferují ovoce a zeleninu atd. Skrytým problémem bylo to, že si dávali 2x denně svačinu formou ovocných smoothieček. Průměrné smoothie totiž obsahuje až 0,5 kg ovoce, které nejen že má spoustu cukru, ale je i vysoce kalorické. Do smoothie lidé nacpou o dost větší množství ovoce, než by reálně dokázali za den sníst. Osobně preferuji sníst ovoce vcelku, kdy do sebe jednak dostanete více živin, druhak žvýkání dodává informace signály o příjmu potravy, tudíž i déle zasytí, než strava tekutá. Ovoce a zelenina vcelku mimo to obsahuje i více vlákniny. I já si dříve často dělala smoothies s tím, že jsou kdovíjak zdravá. Naházela jsem do nich dva banány, hrst jahod, malin, borůvek, zalila mlékem a navrch osladila sirupem. Anebo jsem si v obchodech kupovala již hotová smoothiečka v pet lahvičkách, která jsou snad ještě horší možností. Klasická ovo/zele šťáva, kterou si vymačkáte v lednici příliš dlouho nevydrží a je tomu i tak u supermarketových smoothies, proto se do nich musí přidávat konzervační látky, aby déle vydržely. Navíc většina vitamínů se ztratí vlivem rozkladu světlem, či teplem při převozu. Hlavní důvod proč si je již nekupovat byl u mě ale jiný, a tím je zbytečný plast. Moje rada zní - pokud se chcete vyvarovat velkému příjmu energie a rychlých cukrů, buďto si smoothiečka dělejte pouze jednou za čas a s množstvím ovoce, které byste najednou reálně snědli, v lepším případě kombinujte se zeleninou, nebo vůbec a snězte suroviny vcelku, uděláte tak pro vaše tělo nejlépe.


Zdraví

Rozdíl mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem

5/21/2019

Prakticky denně se na internetu můžete setkat s označením výživového poradce, což dnes vykonává jako profesi opravdu kdekdo. Avšak je takovýto člověk dostaečně kvalifikovaný, aby mohl radit ohledně stravy? Za mě určitě ne. Výživovým poradcem (ozn. nutritionist) se může stát dle současné legislativy každý, ať už je to někdo se základním vzděláním, vyučením v úplně jiném oboru, či vysokoškolsky vzdělaný člověk, který absolvuje výživový kurz. Kurzy bývají jednodenní, víkenové, týdenní, měsíční, půlroční, je jich celá řada, každopádně se do žádného takového kurzu nejde shrnout vše důležité co by měl někdo, kdo radí s výživou znát. Stále častěji se k výživovým poradcům řadí i food bloggeři, či influenceři, který mají opět pouze jenom kurz a za jídelíček, nebo konzultace si účtují několikrát více, než vysokoškolsky vzdělaní nutriční terapeuti.
Nutriční terapeut/specialista (ozn. registered dietitian) je jak jsem již zmínila, vysokoškolsky vzdělaný bakalář, magistr, inženýr nebo diplomovaný specialista, který 3-5 let studoval klinickou výživu a s ní i spojené lékařské obory. Na rozdíl od kurzů se zde člověk dozví, jak funguje lidský metabolismus, fyziologické a chemické procesy s ním spojené. Nutriční většinou pracují v nemocnicích, nebo soukromých poradnách a měli by být schopni poradit pacietům i s jakýmkoliv onemocněním např. diabetes, divertikuly, celiakie aj., zde by mohly být naopak rady výživových "odborníků" velice nebezpečné. Pokud tedy potřebujete se stravou poradit, myslete na svoje zdraví, obraťte se na odborníky a nevyhazujte zbytečně peníze.

Zdraví

Kokosový olej ano, či ne?

4/26/2019

V dnešním článku bych Vám chtěla shrnout fakta z pohledu výživy o velice známém a oblíbeném kokosovém oleji. Kokosový olej je na trhu populární zejména posledních 5 let, avšak o jeho účincích koluje stále spousta mýtů. Jak to tedy doopravdy je? Je zdraví prospěšný, nebo ne?
Možná Vás to překvapí, ale palmový olej, který je velice kritizovaným, především kvůli škodlivosti na zdraví, ale i kácení pralesů je složením velice podobný tomu kokosovému, ba je natom i trošilinku lépe. Palmový olej má totiž o něco méně nasycených mastných kyselin, avšak rozdíl je skoro zanedbatelný. Pro srování - kokosový olej obsahuje až 90% nasycených MK, palmový cca 82%, zatímco například olej olivový 6%.
Co způsobují nasycené mastné kyseliny? Nadměrná konzumace vede ke zvyšování "špatného" LDL cholesterolu a kardiovaskulárním onemocněním. Nadměrný příjem SAFA (nasycených MK) je v dnešní době opravdu alarmující, důvodem je nadměrná konzumace živočišných tuků. Nejviditelnějším následkem nadměrné konzumace SAFA je obezita.
Proč je tedy kokosový olej tak moc populární? Jednoduše jde jen o marketingový tah. Sama bych kokosový olej doporučila pouze jako kosmetický přípravek na suché vlasy, či pleť. Samozřejmě pokud "kokosák" nevyužívate ke konzumaci denně, neuškodí jednou za čas jej využít např. k pečení, avšak si myslím že jsou na trhu i daleko hodnotnější a zdravější oleje (např. lněný, či dýňový).  Kokosový olej se využívá společně s palmovým jako náhražka při výrobě cukrovinek z toho důvodu, že je nejlevnější. Velkoobchodníky bohužel zajímají pouze co nejlevnější suroviny a co nejvyšší zisk. Snad se brzo dopracujeme k tomu, že jim půjde i zdraví spotřebitelů. 😊

Aditivní látky

4/12/2019

Konečně jsem si našla chvilku času na vydání dalšího článku, tentokrát na téma aditivních látek, především kyseliny benzoové a kyseliny sorbové a jejich solí. Tomuto tématu jsem se věnovala ve své semestrální práci a myslím si, že jde o velice zajímavé a poučné informace o které by bylo fajn se podělit, protože jsou aditiva v dnešní době hojně využívány v průmyslově zpracovaných potravinách. Kyselina sorbová a kyselina benzoová patří do skupiny tzv. potravinových aditiv. Potravinová aditiva, neboli přídatné látky jsou v dnešní době hojně využívány v potravinářském průmyslu za účelem zatraktivnění původních vlastností, tj. zlepšení barvy, chuti, textury, prodloužení trvanlivosti aj. Mohou však být i jejich přirozenou součástí (např. v borůvkách, brusinkách). Obecné mínění, že všechna „éčka“ vyskytující se v potravinách jsou pro náš organismus škodlivá, je mylné. Mnoho látek ze skupiny konzervantů plní v potravinách velmi důležité a nenahraditelné funkce bez toho, aniž by při tom nějak ovlivnily zdraví člověka. Důležité je především jejich působení proti růstu patogenních organismů, které mohou způsobit řadu onemocnění. Látky, které jsou záměrně přidávané do potravin musí splňovat veškeré zdravotnické požadavky. Zjišťuje se u nich např. karcinogenita, mutagenita, nebo chronická toxicita. Výhodou používání aditivních látek jsou bezesporu v řadě případů toxikologicky bezpečnější a výživově hodnotnější potraviny. Mezi další výhody mohou patřit již zmíněné vlastnosti jako je lepší chuť, barva, textura, či prodloužení trvanlivosti. S měnícím se životním stylem a „uspěchanou“ dobou roste spotřeba hotových jídel, což má za následek zvýšení příjmu chemických látek, které mohou překročit akceptovatelnou denní dávku. Kyselina benzoová (E210) je velmi málo rozpustná ve vodě, tudíž se pro konzervaci využívá spíše lépe rozpustné soli - benzoanu sodného. Používá se zj. v kyselých výrobcích, dále v čokoládě, pečivu, ovocných nápojích, džemech. Také se používá jako desinfekční prostředek obsažený v ústních vodách, parfémech a čistících přípravcích pleti. U citlivých osob může nadměrná konzumace vyvolat podráždění kůže, alergickou reakci, či hyperaktivitu. Důkazy o škodlivosti nejsou považovány za relevantní, proto je látka v celé EU povolena. V USA je látka označena jako GRAS (generally recognized as safe) – tzn. že je považována za látku bezpečnou. Naopak česká firma zabývající se chemickými látkami lach:ner uvádí ve svých bezpečnostních listech z roku 2006, že jde o látku zdraví škodlivou při požití. Názory ohledně škodlivosti jsou tedy rozporuplné. Kyselina sorbová je lépe snášena než-li kyselina benzoová. Opět se využívá častěji solí sorbanů. Stejně jako benzoan sodný jsou tyto látky více účinné v kyselých potravinách než v neutrálních.Významný inhibiční účinek má kyselina sorbová na plísně. Další předností kyseliny sorbové a sorbanu draselného oproti propionovým a benzoovým solím je to, že v produktech nezanechávají zbytkovou pachuť. Sorban draselný je nejvhodnější ochranná látka v pekařských výrobcích. Dále se přidává do nápojů, kečupů, majonéz, sladkostí a nakládané zeleniny. Důležité je dbát na její množství v potravinách, které nesmí přesáhnout nejvyšší povolenou hodnotu. Aditivní látky jsou často považovány za "strašáky", avšak situace je stejná jako např. u soli, či cukru. Záleží především na množství. Samozřejmě je vždy lepší upřednostnit lokální sezónní suroviny, před průmyslově zpracovanými.


Pravidelní čtenáři