o mně

Mé studium na střední škole: asistent zubního technika

6/22/2018

Konečně mám za sebou i přijímačky na všechny tři VŠ kam jsem se hlásila a mám na chvíli zase pokoj od školních povinností. Vždy jsem maturantům záviděla ty dlouhé 4 měsíce volna, ale teď je konec června a já mám za sebou 3 týdny brigády a nejradši bych zase zpátky do školy. :D Letos jsem si našla brigády dvě, ale i tak doufám že si léto pořádně užiju a podívám se na nová místa. Jinak co se týče VŠ, dostala jsem se na můj vysněný obor, nutričního terapeuta, kam se strašně moc těším. Určitě se pak můžete těšit na články spojené se zdravou výživou. 

V dnešním článku bych se vám chtěla rozepsat o mém studiu na střední škole. Jak jste již z názvu článku pochopili, studovala jsem 4 roky na střední zdravotnické škole, obor asistent zubního technika. Po základní škole jsem chtěla na gympl, ale okolí mě od toho odrazovalo, že po jeho dokončení ze mě nic nebude a že je tam spousta matiky a fyziky na což jsem já antitalent. Vybrala jsem si teda tento obor na základě toho, že jsem toužila být zubařkou a viděla jsem v tom tu nejlepší přípravu. V tom jsem se ale mýlila. Před pár lety jsem vůbec nevěděla do čeho jdu, protože jsem v okolí nikoho tohoto povolání neznala, šla tak tak trochu naslepo. Právě proto píši tento článek. Mně osobně by něco takového velice pomohlo. Mnozí lidé ani neví že nějaký zubní technik existuje a představují si, že všechny ty zubní korunky a náhrady zhotovuje sám zubař, ale vůbec tomu tak doopravdy není. Zubař v ordinaci provede pouze otisky a celou práci následně pošle do ordinace, kde ji zhotovuje zubní technik. Další mýtus je ten, že zubní technik = mnoho peněz. Pokud jste v tomto oboru vážně dobří a pracujete v nějaké soukromé laboratoři vyrábějící keramiku a implantáty, pak je to možné. Ale téměř většina zubních techniků má průměrný plat okolo 20 000. Ač dle mého pohledu nespravedlivě, protože zubař, který provede pouze otisky má několikanásobně vyšší plat, než zubní technik, který celou náhradu zhotoví. Když už jsme u těch nevýhod, dále bych zmínila to, že zubní technici nejsou placeni na hodiny v práci, ale za zhotovené práce, což může být poněkud stresující. Pokud máte málo pacientů, vyděláte si málo peněz. Dnes, kdy už mám za sebou několik praxí vím, že technici v laboratoři zůstávají mnohdy až do večerních hodin, aby toho co nejvíce stihli. Zpět ale k mému studiu. Co se týče prváku, jsou zde ve většině ještě takové ty druhotné předměty jako dějepis, výchova ke zdraví, fyzika, chemie, biologie,.. V odborných jsou pak úplně takové ty základy, kde se učíte vlastnosti zubů, kreslíte je a modelujete. Záleží to na konkrétní škole, avšak by to mělo být velice podobné. My v prváku zhotovovali i první korunku. Od druháku začínají praxe ve školních laboratořích, které jsme měli jednou týdně. Postupně nám začaly ubývat všeobecně zaměřené předměty a přibývaly ty odborné jako protetická technologie, kde jsme se učily materiály jako kovy, pryskyřice, kompozita a jiné nezáživnosti a potom stomatologická protetika, kde jsme se učili o různých typech náhrad, zubních anomáliích, žvýkacích svalech aj. Ve třetím ročníku jsme měli praktické hodiny dva dny v týdnu, což bylo fajn, kvůli tomu, že jsme se tolik neučili. Měsíc jsme pak strávili i na praxi v “opravdové” laboratoři v místě bydliště, kde jsme si ji sami domluvili. Ve čtvrtém ročníku se počet školních praxí nelišil. Zhotovovali jsme ty nejnáročnější typy náhrad za naše studium. Tento ročník byl asi nejvíce vyhrocený, protože maturity. Povinnou maturitu jsme měli z praxí, kde jsme si vylosovali jednu snímací a jednu fixní náhradu a na jejich zhotovení jsme měli 4 dny. Pátý den následovala obhajoba. V teoretických maturitních předmětech jsme pak měli protetickou technologii a stomatologickou protetiku. Pokud bych sama měla zhodnotit studium tohoto oboru, má velice negativních ale i pozitivních vlastností. Co se týče negativních, pokud chcete na zubaře, nechoďte sem. Předměty, ze kterých se dělají přijímačky na lékařskou jsou zde minimálně a ještě k tomu okrajově (biologie, fyzika, chemie). U nás na škole jsem měla trochu problém s učiteli na praxe, kteří byli poněkud demotivující a to mi na studiu vadilo asi nejvíce a měla jsem z toho občas až psychické problémy (sama nevím jak to správně popsat). Ale to záleží člověk od člověka a škola od školy. V průběhu čtyř let jsem dospěla k názoru, že to byla dobrá zkušenost, ale živit bych se tím opravdu nechtěla. Netoužím po tom, abych celý život proseděla v laboratoři. Samotná práce musí být velice přesná, pokud nebude přesně sedět, musíte s výrobou začít od začátku. Práce je fajn na odreagování od lidí, ale mnohdy jsem si přišla spíš jako nějaký kovoobráběč, než na zdrávce. :D Ze zdravotního hlediska to také není ta nejšťastnější práce. Dýcháte výpary toxických karcinogenních monomerů, částečky plastů a kovů. Naopak mezi klady bych zařadila to, že po dokončení nemusíte na VŠ a můžete začít pracovat buď jako zubní technik, nebo sestra u zubaře. Lze pokračovat ve studiu na VOŠ v oboru diplomovaný zubní technik (kde získáte titul DiS., studium je úplně stejné, akorát děláte o trochu složitější práce a máte více praxí), nebo na VOŠ/VŠ v oboru dentální hygienistka. V obou těchto pokračujících oborech máte oproti studentům například z gymplu, nebo jiných oborů mnohonásobně napřed. Zdrávka má i výhodu v tom, že (alespoň my) jsme měli minimum matematiky a ve čtvrťáku už vůbec (což může být negativním faktorem pro ty co z ní chtějí maturovat). Biologie, chemie a fyzika byla pouze do druháku. Jako poslední bych uvedla to, že pokud tento obor chcete studovat, pečlivě si přečtěte, kde zrovna ho otvírají. U nás v Plzni tomu je vždy jednou za tři roky z důvodu kapacit laboratoře. Všem kteří si tento obor zvolili držím palce a přeji pevné nervy. Doufám, že i ostatním přinesl něco nového a příště se budu těšit u článku opět s vegan tématikou. V případě jakýkoliv dotazů pište, ráda zodpovím.

Otázka masožravcům

6/16/2018

V dnešní době je velice jednoduché stravovat se vegansky. V každém větším obchodě najdete x druhů rostlinných nápojů všech různých chutí, jogurtů, tofu a jiných náhražek. Pokud bydlíte naopak daleko od větších měst není nic jednoduššího než vařit z luštěnin a jiných běžně dostupných potravin. A já poslední dobou přemýšlím nad tím proč lidé jsou schopni být součástí něčeho tak hrozného jako je zabíjení a utrpení zvířat. Většině to nejspíše ani nedochází jaký má původ jejich oblíbená slanina, nebo párek. Kolik zvířat trpělo kvůli chuti, která se dá lehce nahradit. Kdybyste si měli svojí potravu obstarat sami, po chvíli byste se stali také vegany, protože 90% lidí by nebylo schopno podívat se těm nevinným tvorům do očí a následně je zabít. Říkám si proč to děláte, když je to všechno tak snadné? Proč? Je to snad sociální strach z toho, že by se vám okolí smálo? Nebo jen lenost měnit něco ve svém životě? Vysvětlete mi to prosím, nechápu to. Nemáte rádi rasismus a přitom jedny milujete a jiné jíte. Mnozí tímto způsobem života opovrhují, i když je to vlastně jediná věc která dokáže zachránit planetu před globálním oteplováním. Je to ta nejlepší možnost pro vaše tělo a mysl. Proč to tedy děláte?

recept

10 minutový guláš

6/10/2018


Dnes mám pro Vás recept na klasické  české jídlo - guláš, na veganský zdravý způsob. Nazvala jsem jej 10 minutovým, protože příprava je dost rychlá a snadná. Na troše oleje osmahneme na jemno nakrájenou cibuli, po chvíli i nakrájenou papriku a chilli. Přidáme koření, já použila koření na guláš + uzenou papriku. Podlijeme zeleninovým vývarem,  vsypeme konzervovanou cizrnu a necháme chvíli povařit. Dokořeníme harisou, himalájskou solí a zahustíme hrstí ovesných vloček. Dle Vašich preferencí rozmixujte, nebo ne. Podávejte s libovolnou přílohou. Omáčku lze obohatit i o brambory, houby, nebo třeba uzené tofu. Tip: Guláš nechte proležet do druhého dne, chutná tak nejlépe.


Zdraví

Já a Ashtanga

6/06/2018

Jaro bylo pro mě obdobím, kdy se udály velké změny v mém životě. Úspěšně jsem dokončila Střední zdravotnickou školu v Plzni a v následujících dnech se chystám na přijímačky na Lékařskou fakultu v Praze. Sice to moc pozitivně nevidím, ale zkusit se má všechno. Jak zní mé oblíbené přísloví: "Když si něco přeješ, celý Vesmír se spojí, aby si to mohl uskutečnit." Krom maturity jsem si našla takovou mojí vysněnou brigádu. Následující čtyři měsíce budu pracovat v místní zdravé výživě, kde jsou všichni moc fajn a práce mě (zatím) také baví. V tomto článku bych se však chtěla zmínit o úplně jiné věci. Před pár týdny jsem objevila Ashtangu, což je vlastně jeden z mnoha druhů jógy. Jógu jsem vždycky měla ráda, ale po čase mi přišla nudná. Ashtanga je oproti ostatním druhům jógy náročnější co se týče prvků, které občas přecházejí spíše do gymnastiky. Je vhodná zejména pro mladé lidi bez zdravotních problémů. Já jako úplný začátečník, který zprvu neuměl udělat ani stojku, mohu vřele doporučit. Ač se může zdát dosti obtížná, s pravidelností a trpělivostí se jí naučí snad každý. Ásany (pozice) jsou rozděleny do sestav, kterých je celkem 6. Nejvíce jsou praktikovány první dvě. První sestava, neboli Primary Series se také nazývá Yoga Chikitsa, neboli Yoga Therapy. Jejím hlavním cílem je pročistit si tělo a zbavit se nečistot (toxinů, usazenin a přebytečného tuku). Cvičením se tělo také zpevní a získá zpět pružnost. Já jsem nyní ve fázi, kdy se snažím každý den co nejvíce protahovat a získat tak co nejvyšší flexibilitu, která na začátku byla velice bídná. Ashtangu můžete vyzkoušet jak dle videí na youtube, tak i cvičebních plánků (viz foto). Já doufám, že jsem Vám alespoň trochu představila tento specifický druh jógy a že se do ní třeba zamilujete stejně tak jako já.

Zdraví

Proč nenosím podprsenky?

6/02/2018

Článek na toto téma bude cílený spíše dívkám, či ženám. Tím ale rozhodně neodrazuji muže aby si jej také nepřečetli. Mnohdy slýchávám od žen, jaká je to pohoda, když po dlouhém dni přijdete domů a můžete odhodit podprsenku. Upřímně tyhle fráze moc nechápu. Proč nosit něco co mi je nějakým způsobem nepříjemné? A dokonce i nezdravé? Vědci potvrdili, že nošení těsných podprsenek zj. s kovovými částmi, nebo vycpávkami omezuje volný průtok lymfy v oblasti prsou. Samočištění těla tak nemá šanci a tím pádem se v prsou mohou hromadit dokonce i karcinogenní látky a v nejhorším případě dochází i k rakovině. Nevyhovující velikost podprsenek může navíc vyvolávat i bolesti hlavy nebo zad. Zařezávající se ramínka bolestivě dráždí trapézové svaly, které jsou následně v napětí a tuhnou, což ovlivňuje postavení celého těla. Já osobně cca 2 roky nosím pouze hadrové bralety, nebo sportovní nátělníky. V poslední době, pokud nejdu např. do práce preferuji nenosit vůbec nic. Moje "osvěta" tedy spočívá ve vzkazu všem ženám: upřednostňujte své pohodlí a zdraví nad tím co si o vás ostatní budou myslet, nebo jak vaše prsa budou vypadat. Jde snad hlavně o váš pocit a vaše zdraví, no ne?

Proč jsem byla a jsem na rostlinné stravě

5/25/2018

Už tomu tak je přes dva roky a já bych Vám ráda sdělila moje osobní důvody, proč jsem se takto rozhodla a jaký mám k tomu postoj nyní. Všemu nejprve předcházela docela dost v tu dobu omílaná kauza ohledně palmového oleje. I já jsem tomuto neunikla a pomalu se dostávala k faktům, že vlastně nic není tak, jak jsem si naivně myslela. Žijeme ve světě, kde je výrobcům jedno naše zdraví, zajímají je pouze peníze. Raději použijí palmový olej namísto například slunečnicového, protože je levnější a to, že není pro zdraví vůbec vhodný, nebo dokonce že by se kvůli němu kácely pralesy plné fauny, koho to přeci zajímá? Přes palmový olej jsem se začala dostávat do "hlubších sfér" alternativního stravování, sledovala jsem videa od českých a zahraničních vegan youtuberů a začínala si uvědomovat, že veganství není pouze o ovoci a zeleninových salátech. Prvním takovým impulzem pro mě byl čistě sobecký důvod, pokud se to dá takto nazvat. V dřívější době jsem byla dost pesimistický člověk a líbilo se mi to, že většina veganů pořád vychvaluje jak jsou celý rok zdraví a změna stravy jim prospěla i co se týče mysli. Chtěla jsem to zkusit, na měsíc, či dva. Když se ne všechno tohle podívám zpětně, měli pravdu. I když to možná bude znít zvláštně, změnil se mi celý pohled na svět. I přes všechno to, co jsem se dozvěděla o velkochovech a tomu jak se lidé mohou ke zvířatům chovat se snažím udržovat si mysl pozitivní. Ne nadarmo se říká, že agrese a zlost lidí má příčinu v mase, které lidé konzumují kvůli hormonům, antibiotikům a různým dalším nehezkým věcem. Dnes je na to můj pohled zcela odlišný. Neodsuzuji lidi, kteří maso jí, já jej také jedla a chutnalo mi. Jde pouze o nevědomost a pohodlnost. Největším problémem a mým důvodem proč to všechno dělám tkví v ekologické hrozbě. Globální oteplování je důsledek skleníkových plynů. A co je největším zdrojem skleníkových plynů? Hospodářská zvířata. Zkuste si představit počet těchto zvířat, které musí být poráženo v obrovském množství každý den, aby se uspokojily chuťové buňky 8 miliard lidí na naší planetě. Samozřejmě stále zvyšující se počet obyvatel je také kapitola sama o sobě. Rodiče chtějí pro své děti jen to nejlepší, zatímco jim nedochází, že jim vlastně ničí půdu pod nohama. Važte si více přírody, zvířat, planety. Protože tu žádná jiná planeta B k obydlení není.

Týden bez sóji: den šestý, sedmý

5/23/2018

Konečně mám úspěšně po maturitách, což znamená mnohem více času na to dělat co mě baví. Vařit, cestovat, sportovat, psát na blog, užívat si. Sice mě čekají ještě troje přijímačky, ale to neberu zas tak podstatně, maturita byla hlavním cílem. Dneska bych dopsala, ač s velkým zpožděním poslední dva jídelníčky, zhodnotila celý týden a vrhla se zas na jiné články.

Den šestý:

Snídaně: Ovesné vločky, mrazem sušené ovoce, kakaové boby, rýžové mléko

Svačina: Hrachová polévka

Oběd: Zeleninové Ratatouille
Recept: Nakrájíme lilek, cuketu, rajčata, papriku, na plátky nakrájený česnek a vše osmahneme na troše oleje. Nejdéle opékáme lilek, nejkratší dobu naopak cuketu a česnek. Zalijeme rajčatovou omáčkou z plechovky a půl hodiny dusíme. Ke konci přidáme lžíci olivového oleje, rozmarýn a tymián.

Svačina: Meloun

Večeře: Fazolový karbanátek (Lidl)

Den sedmý:

Snídaně: Rýžový dezert (Provita)

Svačina: Polévka Minestrone

Oběd: Cizrnový hummus, pita chléb

Svačina: Banán

Večeře: Pečené brambory, robi


Zhodnocení: Celý týden hodnotím velice kladně, zařazovala jsem do něj mnohem více ovoce a zeleniny, namísto průmyslově zpracovaných potravin. Co se týče vlivu na psychickou, či fyzickou stránku, myslím si, že týden nic moc neovlivní, musela bych vydržet, alespoň 2-3 týdny. Určitě tuto výzvu doporučuji zkusit všem veganům, kteří stejně jako já dříve, konzumují sóju téměř každodenně. 

Pravidelní čtenáři